|
|
Sledování migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulární matrix
Zumberg, Inna ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Tato diplomová práce obsahuje popis buněčné linie mezenchymálních kmenových buněk (MSC). Práce zahrnuje poznatky týkající se procesu migrace a diferenciace MSCs. Teoretická část této práce se zabývá problémem kultivace buněk ve 2D a 3D prostředích. Jsou zde popsány nejpoužívanější materiály pro tvorbu 3D podkladů. Praktická část obsahuje popis protokolů pasážování buněk a výsledný postup provedení experimentu. Výsledky experimentu jsou diskutovány s použitím snímků z konfokálního mikroskopu. Navržený experiment byl testován s dostatečným počtem opakování. Zpracování mikroskopických snímků bylo provedeno v programovém prostředí MATLAB.
|
|
|
Studium migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulárním matrix na principu chemotaxe
Scholasterová, Viktorie ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zbývá studiem migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulárním matrix na principu chemotaxe. Nejdříve je pozornost upřena na teoretickou část spojenou s objasněním základních termínů, jakými jsou na příklad extracelulární matrix, migrace, konfokální mikroskopie, mesenchymální kmenové buňky nebo chemotaxe. Také je obsažen výčet a popis některých základních metod určených pro sledování migrace buněk a podrobnější popis metody transwell testu, který je zvolen pro experiment v praktické části této práce. Její součástí jsou protokoly jednotlivých kroků pro přípravu experimentu, postup zpracování dat získaných snímáním buněk konfokálním mikroskopem a popis výsledných hodnot konfluencí.
|
|
|
3D modely mozkových nádorů
Fišer, Ondřej ; Novák, Josef (vedoucí práce) ; Bohačiaková, Dáša (oponent)
přes intenzivní výzkum stále řadí mezi nádory centrální nervové nejhorší prognózou. Schopnost infiltrace buněk glioblastomu do okolní mozkové tkáně souvisí s tvorbou invazivních mikrotubulárních struktur a je stimulována kontaktem okolními nenádorovými buňkami. Mezibuněčná komunikace a vliv extracelulární matrix vytváří specifické mikroprostředí, jež ovlivňuje buněčnou signalizaci, proliferaci, diferenciaci odpověď na aplikovaná farmaka. Rekurentní forma glioblastomu vykazuje často mnohem rychlejší progresi než prvotní onemocnění, což je dáváno do souvislosti s vytvořením rezistence vůči terapeutikům a zachováním proliferační kapacity části nádorových buněk. Objev schopnosti kmenových buněk samovolně agregovat v vytvoření trojrozměrných modelů - mozkových organoidů. Tato práce je zaměřena na popis jejich využití v oblasti výzkumu mozkových nádorů. Na rozdíl od zavedených 2D modelů u 3D struktury mnohem komplexnější. Svou heterogenitou poskytují prostředí simulující Rešerše popisuje techniky kultivace 3D agregátů neurální linie vytvořených indukovaných či embryonálních lidských kmenových buněk s ohledem na postupně růstající komplexitu a následné využití v nádorové biologii. Rovněž představuje metody řešení problematiky hypoxie, metabolismu organoidů, extracelulární matrix a také heterogenity jednotlivých...
|
|
|
Proteomická analýza inženýrované hyalinní chrupavky
Kaňovská, Zuzana ; Vičarová,, Petra (oponent) ; doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo sledovat expanzi chondrocytů, specializovaných buněk chrupavky, in vitro v kultivačním médiu s obsahem plazmy bohaté na krevní destičky, zhodnotit vliv přídavku růstových faktorů TGF-1 a IGF-1 do média a prozkoumat možnosti aplikace proteomické analýzy ve vývoji chrupavkových kloubních náhrad. Chondrocyty byly izolovány ze vzorků kloubních hyalinních chrupavek získaných ve spolupráci s FN Brno a expandovány v médiích. Vzniklé konstrukty byly následně analyzovány pomocí imunocytochemické metody, průtokové cytometrie a proteomické analýzy s využitím LC-MS/MS.
|
|
|
Vliv modifikace extracelulární matrix na změnu struktury a regeneraci nervové tkáně
Vallová, Jana ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent)
Vliv modifikace extracelulární matrix na změnu struktury a regeneraci nervové tkáně Abstrakt Extralelulární matrix (ECM) je nebuněčná 3D struktura, která se nachází ve všech typech tkání a podílí se nejen na tvorbě struktury a fyzikální podpory tkání, ale aktivně vstupuje do biologických dějů a homeostázy. Modifikace ECM může přispět k změnám plasticity nervové tkáně. Proto je v naší studii použit 4-Methylumbelliferone (4-MU) který narušil strukturu perineuronálních sítí, obklopující některé typy neuronů, které jsou zodpovědné za tvorbu paměťových stop. Myši byly po dobu 6 měsíců krmena krmivem s příměsí 4-MU (6,7mg/g/den), což zlepšilo jejich paměťové schopnosti, testované v testu spontánní rekognice, bez výraznějšího negativního vlivu na ledviny, játra či klouby. V další časti naší studie byl vytvořen biomimetický hydrogel pomocí decelularizace extracelulární matrix derivované z fetální lidské pupečníkové tkáně. Vzhledem k nízké stabilitě vytvořené UC-ECM a její rychlé degradaci byla struktura stabilizována kovalentní genipinovou vazbou (ECM/G). Stabilizace při použití 1mM genipinu zvýšila biologickou stabilitu materiálu. UC-ECM tak jako ECM/G neprokazoval toxicitu v testech in vitro, kdy nebyla negativně ovlivněna proliferace mezenchymálních kmenových buněk, axonální pučení nebo růst a diferenciace...
|
|
|
Studium mezibuněčných interakcí v nádorech.
Jechová, Alžběta ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Skalníková, Helena (oponent) ; Masařík, Michal (oponent)
Nádory jsou tvořené vedle vlastních nádorových buněk také mnoha maligně netransformovanými buněčnými elementy a mimobuněčnou složkou. Toto tzv. nádorové mikroprostředí neboli stroma významně ovlivňuje biologické vlastnosti nádoru prostřednictvím mezibuněčných interakcí. V předkládané disertační práci jsem se soustředila zejména na studium nádorově asociovaných fibroblastů u dlaždicových karcinomů hlavy a krku, maligního melanomu a glioblastomu. Prezentovaná data ukazují přítomnost buněk s mezenchymálními charakteristikami i ve stromatu glioblastomu, které by mohly mít potenciálně pozitivní vliv na proliferační aktivitu a invazivitu glioblastomových buněk. U maligního melanomu je třeba zohlednit i keratinocyty jakožto hlavní buňku epidermis podílející se na řízení nádorových melanocytů. Kondiciované médium z kokultury UVB ozářených keratinocytů a neozářených fibroblastů stimuluje invazivitu buněk maligního melanomu. Cílené ovlivnění nádorového stromatu by mohlo znamenat nový směr v onkologické terapii, proto jsme se v další práci zaměřili na vliv syntetického polyaminu na tvorbu myofibroblastů, které jsou aktivní součástí populace nádorově asociovaných fibroblastů. Testovaný polyamin zabraňuje jejich vzniku, ale postrádá efekt na již vytvořené myofibroblasty nebo hladké svalové buňky. Dále jsme se...
|
|
|
Vliv stárnutí na změny extracelulární matrix a vlastnosti extracelulárního prostoru v mozku
Kamenická, Monika ; Vargová, Lýdia (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Stárnutí je proces, který způsobuje závažné změny v nervové tkáni například ve velikosti mozku, v gliální architektuře, ale i v extracelulární matrix. Mozek se zmenšuje s rostoucím věkem a na všech úrovních dochází ke změnám od molekul až po morfologii. Extracelulární prostor (ECS) je mezibuněčné prostředí důležité především v komunikaci mezi buňkami založené na difúzi. Extracelulární difúze je omezena velikostí ECS, která je popsána objemovou frakcí ECS a tortuozitou, odrážející množství difuzních bariér. Změny difúzních parametrů ECS při stárnutí jsme měřili pomocí iontoforetické metody v reálném čase ve čtyřech oblastech mozku (koxtex - Cx, hippokampus - Hp, inferior colliculus - IC a corpus trapezoideum - TB). Dále jsme studovali, jak tyto změny ovlivňuje změna složení extracelulární matrix při deficitu spojovacího proteinu Bral2, nebo zda a jak modifikuje stárnutí vývoj a regulační mechanizmy cytotoxického edému. Naše výsledky ukazují, že stárnutí vyvolává typický pokles extracelulárního objemu v Cx a Hp, ne však v TB a IC, kde intaktní perineurální sítě působí pravděpodobně jako ochranný štít před degenerativními změnami při stárnutí, avšak i malá změna jejich složení, např. při deficitu Bral2 může tuto ochrannou funkci narušit. Dále jsme ukázali, že stárnutí výrazně ovlivňuje regulační...
|
|
|
Extracelulární matrix u kvasinkových populací
Novotná, Pavla ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáček, Lukáš (oponent)
Mikroorganismy se v přírodním prostředí nejčastěji vyskytují v mnohobuněčných formách, nejčastěji v biofilmech. Biofilm je charakterizován jako společenství buněk, žijících na rozhraní prostředí, uzavřených v extracelulární matrix. ECM tvoří významnou složku biofilmů u kvasinkových populací. Extracelulární matrix funguje jako ochranná bariéra a umožňuje buňkám přežívat v nepříznivých podmínkách i lépe kompetovat o prostředí s ostatními mikroorganismy. Tvoří také účinnou bariéru proti antibiotikům či jiným škodlivým látkám, což dělá z biofilmů velký problém ve zdravotnictví a průmyslu. Tvorba matrix může být ovlivněná morfologickými formami kolonií. U některých mikroorganismů dochází ke zvýšené tvorbě ECM při fenotypovém přepínání jako reakce na změnu životních podmínek. Složení ECM je rodově i druhově specifické. Hlavní složku matrix tvoří polysacharidy a proteiny.
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Funkcionalizovaný nanovlákenný systém pro urychlení regenerace vnitřních tkání
Kráľovič, Martin ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Gášková, Dana (oponent) ; Chvojka, Jiří (oponent)
Funkcionalizací lze upravit vlastnosti nanovláken připravených elektrostatickým zvlákňováním aby se co nejlépe svou funkcí nahrazovali chybějící extracelulární matrix v hojící se ráně. U králičích střevních anastomózach se ukázala funkcionalizace nanovláken kryogenní frakcionalizací jako klíčová. Zatímco použití funkcionalizovaných PVA a chitosanových nanovláknných membrán vedlo ke strikturám střeva a silným zánětům, až další funkcionalizace PVA a chitosanových nanovláken jejich kryogenní frakcionalizací vedla k možnosti snížení dávky polymeru, což významně zredukovalo zánětlivou odpověď a podstatně zvýšilo biokompatibilitu použitého materiálu. Aplikací frakcionalizovaných nanovláken bylo dosaženo zvýšení podílu mikrocév, fibroblastů a kolagenu, což se projevilo na zvýšení biomechanické pevnosti zhojených anastomóz. Funkcionalizace polykaprolaktonových nanovláken speciálním přilepením k polypropylénové síťce je umožnilo požít jako podporu hojení fascie v břišní stěně prasat. Funkcionalizace PVA nanovláken glyoxalem vedla k jejich zvýšené stabilitě ve vodním prostředí. Aplikací membrány z PVA funkcionalizovaných nanovláken na hluboké rány v kůži králíků umožňuje výměnu dýchacích plynů mezi ránou a okolím, což podporuje proliferaci buněk a produkci kolagenu. Nanovlákenná membrána na kožní ráně tak...
|
host ::
RSS.